|
|
Dopady pandemie covid-19 na duševní zdraví těhotných žen v ČR
Venclů, Viktorie ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Richtárová, Adéla (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jaký vliv měla pandemie nemoci COVID-19 na duševní zdraví těhotných žen v České republice. Obsahem teoretické části jsou základní informace klíčové k pochopení souvislostí daného tématu. Zaměřuje se na onemocnění jako takové, vznik a vývoj jeho pandemie v ČR a jeho průběh u těhotných žen. Dále se věnuje psychice těhotných žen a duševnímu zdraví obecně. Shrnuje také výsledky některých českých studií zkoumající vliv pandemie na duševní zdraví české populace. Výzkumná část zkoumá vliv pandemie na duševní zdraví těhotných pomocí regresní analýzy, zkoumány jsou počty porodů žen, které potřebovaly určitou formu psychiatrické intervence během těhotenství anebo do půl roku po porodu. Analyzovaný datový soubor byl získán z národních registrů NRRZ a NRHZS a obsahuje záznamy v období od ledna 2015 do prosince 2021. Pro analýzu byl vytvořen regresní log-log model, který neprokázal statisticky významný vliv pandemie na počty porodů těchto žen. Dále jsou diskutovány možné důvody odlišných výsledků výzkumu této práce a studií, o kterých se zmiňuje podkapitola ,,Duševní zdraví v ČR během pandemie". Diskuze přináší další otázky, jejichž zodpovězení bez dalších výzkumů na toto téma není možné. Výzkum v této práci neprokázal, že by během pandemie přibylo těhotných žen, které by...
|
|
|
Management osobního rozvoje
Krejčířová, Alena ; Ondrušová, Denisa (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Management osobního rozvoje“ je zaměřena na analýzu problematiky u manažerů obchodní společnosti Advantage Consulting s.r.o. Teoretický rozbor se soustředí na time management, stres management, osobního rozvoj a dále se věnuje problematice osobnostních typů. Je provedena analýza u jednotlivých manažerů ve všech zmíněných oblastech a jsou formulována doporučení pro zvýšení úrovně managementu osobního rozvoje.
|
|
|
Komparace dopadů legalizace marihuany na duševní zdraví ve vybraných zemích
Stránecký, Jakub ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Téma legalizace marihuany pro rekreační užívání se s postupem času stává čím dál relevantnějším, a to nejenom ve světě, ale i u nás v České republice. Tento trend začal legalizací marihuany k rekreačnímu užívání v USA, a to konkrétně ve státech Colorado a Washington v roce 2012, a následně v roce 2013, kdy se Uruguay stala první zemí, kde došlo k legalizaci marihuany na celém jejím území. Od té doby se k legalizaci přidaly další státy USA a země jako například Kanada či Malta. Z pohledu České republiky je však nejzajímavější vývoj v Německu, ve kterém se plánuje legalizace pěstování a držení marihuany k rekreačnímu užívání, a to již od roku 2024. To by ve spojitosti s nárůstem hlasů odborníků a politiků, kteří jsou u nás pro legalizaci marihuany, mohlo vést k přijetí podobné legislativy v České republice. S legalizací marihuany je spojena řada otázek, které je nutné zodpovědět před tím, než k tomuto kroku dojde. Mezi nejčastější obavy spojené s legalizací marihuany patří dopady jejího užívání na duševní zdraví a také možný nárůst užívání marihuany mezi adolescenty spojený s lehčí dostupností této drogy. Pro zodpovězení těchto otázek je proto důležité porovnat existující modely legalizace marihuany ve světě, ze kterých lze čerpat informace, které mohou pomoci při vytváření podobné legislativy v...
|
|
| |
|
|
Aplikace podporující duševní zdraví a jejich využití studenty vysokých škol
Petrželková, Lenka ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Božík, Michal (oponent)
Název: Aplikace podporující duševní zdraví a jejich využití studenty vysokých škol Autor: Bc. Lenka Petrželková Katedra: Psychologie Vedoucí práce: PhDr. Anna Frombergerová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá využitím mobilních aplikací podporujících duševní zdraví vysokoškolskými studenty. Cílem práce je zanalyzovat potíže, se kterými se vysokoškolští studenti na tyto aplikace obracejí, pozitivní i negativní aspekty, které na aplikacích vnímají a důvody, které studenty vedou k odinstalování aplikace či k jejímu dalšímu nevyužívání. Teoretická část obsahuje kapitoly o vývoji a klasifikaci aplikací, o využívaných přístupech v rámci aplikací, mapuje efektivitu těchto aplikací, jejich výhody, ale i limity, včetně limitů etických. V rámci teoretické části jsou také uvedeny a analyzovány konkrétní aplikace, na které se následně zaměřuje empirická část práce. Jedna z kapitol je věnována duševnímu zdraví vysokoškolských studentů. V empirické části byl využit smíšený výzkumný design, který zahrnoval dvě výzkumné metody, a sice dotazník a rozhovor. Pro vyhodnocení kvantitativních dat byla využita deskriptivní analýza, pro analýzu rozhovorů byla využita tematická analýza. Výsledkem práce je analýza potíží vedoucích k vyhledání aplikace podporující duševní zdraví, vnímaných výhod, nevýhod i důvodů k...
|
|
|
Využití prvků senzorické modulace v ergoterapii v oblasti péče duševního zdraví
Zmrhalová, Anna ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
1 ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Anna Zmrhalová Vedoucí práce: Mgr. Jana Pluhaříková Pomajzlová Název bakalářské práce: Využití prvků senzorické modulace v ergoterapii v oblasti péče o duševní zdraví Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá konceptem senzorické modulace a možnostmi využití těchto prvků v ergoterapii v oblasti péče o duševní zdraví. Hlavním cílem bakalářské práce je přiblížit terapeutický koncept senzorické modulace a zjistit, jaké jsou možnosti jeho využití v ergoterapii v oblasti péče o duševní zdraví. Dílčí cíle této práce jsou: Přeložení Senzorického profilu (Adolescent/Adult Sensory Profile) metodou jednosměrného překladu z anglického jazyka do českého a jeho následné využití v rámci kazuistik; Formou kazuistik ukázat možnosti individuální práce ergoterapeuta s lidmi s duševním onemocněním v komunitní péči; Vytvoření pracovních listů pro edukaci a management symptomů. Tato práce je teoreticko-praktická. Teoretická část osvětluje koncept senzorické modulace a senzorického zpracování u dospělé populace. Senzorická modulace je terapeutická intervence, která zapojuje smysly člověka a tím mění to, jak se cítí. V práci je také představen obor ergoterapie a jak lze tento přístup využívat v oblasti péče o duševního zdraví. V praktické části je popsána zkušenost...
|
|
| |
|
|
Hodnocení přínosu primárně preventivního programu Nevypusť duši pro jeho účastníky
Licholetova, Kateřina ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na evaluaci primárně preventivního programu Duševní zdravověda, který se zabývá problematikou duševního zdraví a je realizován na středních školách. Cílem této práce je zjistit, jestli je primárně preventivní program Duševní zdravověda efektivní vzhledem k jeho vytyčeným cílům a jaký vykazuje největší přínos pro jeho účastníky. Dále je zjišťováno, jestli mohou proměnné jako jsou gender, věk a zkušenost s duševním onemocněním respondentů ovlivňovat jejich postoje k duševnímu zdraví. V teoretické části práce je vymezeno duševní zdraví a onemocnění, dále je vymezena primární prevence a současný stav školské primární prevence v oblasti duševního zdraví. Také jsou stanoveny protektivní faktory, které by měly programy primární prevence zabývající se duševním zdravím podporovat. Jsou představeny zásady efektivních programů primární prevence a příklady osvědčených preventivních programů zabývajících se duševním zdravím. Je popsán samotný preventivní program Duševní zdravověda a nezisková organizace Nevypusť duši, která jej realizuje. Výzkumný soubor tvoří 1898 studentů středních škol (1655 respondentů z experimentální skupiny a 243 ze skupiny kontrolní). Metodou výzkumu jsou evaluační zpětnovazební dotazníky, které byly respondentům poskytnuty před a po realizaci programu. Z...
|
|
|
Zkušenost peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví
Mikula, Martin ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Záměrem naší diplomové práce je deskripce a co možná nejlepší porozumění zkušenosti se peer konzultantů v oblasti peče o duševní zdraví. Dále je identifikace podstatných fenoménů, které při jejich zmíněné zkušenosti mohou vyvstávat a nesou sebou podněty vhodné pro další analýzu. Z těchto důvodů jsme se při realizaci výzkumu rozhodli pro kvalitativní přístup. Konkrétní metodou jsme zvolili Interpretativní fenomenologickou analýzu, která velice dobře umožňuje detailní zaměření pozornosti na podobu zkušenosti jednotlivých respondentů a jejích nuancí. Respondenty byly tři dospělé ženy a dva dospělí muži ve věku od 26 do 56 let. Každý z nich je zaměstnán jako peer konzultant/ka ve zdravotní, či sociální službě. Data jsme získali prostředkem polostrukturovaného rozhovoru jejich analýza měla dvě úrovně. Zaprvé byla nastíněna a analyzována zkušenost jednotlivých respondentů a její detaily. Dále přišel rozbor témat, která byla respondentům společná a zároveň nestal analytický potenciál ve vztahu ke zkoumanému fenoménu. Těmito tématy jsou žitá zkušenost s SMI, iniciace a počáteční obtíže, změny ve vztazích, nové copingové strategie a proměny v identitě či sociálních rolích. V poslední kapitole jsme provedli srovnání výsledků našeho výzkumu s relevantní odbornou literaturou. KLÍČOVÁ SLOVA: Duševní zdraví,...
|
|
|
Sociální sítě a péče o duševní zdraví mladých lidí
Dobrocká, Romana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Môj osobný názor je, že vnímanie sveta súčasnou perspektívou a prispôsobovanie sa mu predstavuje kontinuum života. Cieľom diplomovej práce je rozanalyzovať hlavné komunikované témy duševného zdravia na vybraných sociálnych sieťach a preskúmať sociálne siete z hľadiska e-sociálnej práce. Teoretická časť diplomovej práce všeobecne charakterizuje sociálne siete, pojednáva o vzťahu sociálnych sietí s duševnými problémami mladých ľudí a jednotlivo rozoberá nástrahy, ktoré so sebou používanie sociálnych sietí prináša. Ďalej diplomová práca charakterizuje duševné problémy mladých ľudí, ktorým sa venuje zo súčasnej perspektívy a nadväzuje ich na spojitosť so sociálnymi sieťami. Podkapitola sociálnej práce determinuje jej potrebu a možnosti. Koniec teoretickej časti nahliada na sociálnu identitu a potrebu komunity v živote dospievania. Cieľ diplomovej práce je vymedzený štyrmi výskumnými otázkami a sleduje štyri sociálne siete: Twitch, Instagram, Facebook a TikTok. Metóda kvalitatívneho výskumu je uskutočnená pomocou netnografie s doplňujúcim rozhovorom. Výsledky výskumu implikujú: identifikáciu hlavných tém komunikovaných na sociálnych sieťach, sledujú spôsob poskytovania podpory duševného zdravia na sociálnych sieťach, nachádzajú podobnosti a rozličnosti medzi sociálnymi sieťami a hľadajú možnosti...
|
host ::
RSS.